Produktivita zpracovatelského průmyslu a využití AI ve střední a východní Evropě — datová zpráva 2026
Sedm zemí, jedna sada datových souborů Eurostatu, každý údaj dohledatelný podle kódu. Pro vedení závodů, které potřebuje čísla, jež obstojí před představenstvem, a pro každého, kdo je potřebuje citovat.
Osm zjištění z dat za rok 2025
Přidaná hodnota na pracovníka ve zpracovatelském průmyslu jako podíl úrovně EU-27
V roce 2025 vytvořil pracovník ve zpracovatelském průmyslu hrubou přidanou hodnotu od 23,2 tis. EUR (Bulharsko) do 61,0 tis. EUR (Slovinsko). Hodnota za EU-27 je 89,3 tis. EUR, za Německo 109,8 tis. EUR. Polsko je na 39,5 tis. EUR, Česko na 49,8 tis. EUR. Jde o nominální eura bez očištění o cenové hladiny, takže rozdíl ve fyzickém výkonu je menší, než ukazuje poměr. Náš výpočet z Eurostat nama_10_a10 a nama_10_a10_e, 2025.
Růst hodinových nákladů práce ve zpracovatelském průmyslu v Polsku, 2023→2025
Těsně následuje Bulharsko (+27,5 %) a Rumunsko (+25,0 %). EU-27 za stejné dva roky vzrostla o 9,0 %, Německo o 6,7 %. Eurostat řadu zveřejňuje v EUR, takže část polského růstu odráží silnější zlotý, ne vyšší mzdy v místní měně. Eurostat lc_lci_lev, 2023–2025.
Rumunští výrobci (10 a více zaměstnanců), kteří používají alespoň jednu technologii AI, 2025
Bulharsko je na 5,3 %, Polsko na 7,7 % a Maďarsko na 7,8 %. Všechny čtyři jsou pod polovinou míry EU-27 ve zpracovatelském průmyslu, která činí 17,3 %. Rumunsko mělo v roce 2024 1,3 %. Eurostat isoc_eb_ain2, 2024–2025.
Využití AI ve slovinském zpracovatelském průmyslu, jako jediném ze sedmi nad úrovní EU-27
Česko (16,7 %) a Slovensko (15,8 %) se po posunu z 9,6 % a 8,1 % v roce 2024 blíží hodnotě EU-27. Část tohoto skoku jde na vrub širšího dotazníku z roku 2025, vysvětleno níže. Slovinsko se téměř nepohnulo (21,6 % v roce 2024), což naznačuje, že jeho úroveň byla vysoká už na staré bázi. Eurostat isoc_eb_ain2, 2024–2025.
Pokles zaměstnanosti v rumunském zpracovatelském průmyslu, 2024→2025
Zaměstnanost klesla v šesti ze sedmi zemí. Výjimkou bylo Polsko s +0,9 % (náš výpočet). Maďarsko ztratilo 2,0 %. Přidaná hodnota rumunského zpracovatelského průmyslu v tom roce také klesla, o 3,7 %, takže méně pracovníků neznamenalo větší produkci. Eurostat nama_10_a10_e a nama_10_a10, 2024–2025.
Cena elektřiny pro středně velkého průmyslového odběratele v Maďarsku, 2025-S2
Pásmo 2 000–19 999 MWh ročně, bez DPH a nárokovatelných daní. Také Slovensko (0,219 EUR), Polsko (0,214 EUR), Rumunsko (0,207 EUR) a Česko (0,198 EUR) platí víc než průměr EU-27 0,192 EUR. Německo platí 0,237 EUR. Slovinsko (0,173 EUR) a Bulharsko (0,163 EUR) platí méně. Eurostat nrg_pc_205, 2025-S2.
Podíl zpracovatelského průmyslu na hrubé přidané hodnotě Slovinska, 2025
Nad Německem (19,4 %) je i Česko (20,8 %). Slovensko (18,1 %), Maďarsko (17,7 %) a Polsko (16,3 %) jsou nad podílem EU-27 15,8 %; Rumunsko (13,1 %) a Bulharsko (12,7 %) pod ním. V absolutním vyjádření dominuje Polsko se 132,9 mld. EUR, zhruba dvojnásobkem Česka a trojnásobkem Rumunska. Eurostat nama_10_a10, 2025.
Míra neobsazených pracovních míst v rumunském zpracovatelském průmyslu, 2025
Pod mírou EU-27 1,5 % jsou také Polsko (0,8 %), Slovensko (0,7 %) a Bulharsko (0,7 %). Nad ní jsou jen Slovinsko (2,1 %), Česko (1,9 %) a Maďarsko (1,8 %). Oborová sdružení v Česku (AutoSAP, 2026) a na Slovensku (ZAP, 2026) popisují nedostatek kvalifikovaných pracovníků, což je s nízkou celkovou mírou neobsazených míst v souladu. Eurostat jvs_a_rate_r2, 2025.
Všechny ukazatele z této stránky za 7 zemí, EU-27 a Německo, s kódy datových souborů Eurostatu a odkazy. Excel.
Srovnání zemí, 2025
Jeden řádek na zemi, jeden datový soubor na sloupec. Přidaná hodnota a zaměstnanost jsou za rok 2025; využití AI za rok 2025; náklady práce za rok 2025 s dvouletou změnou; elektřina za druhé pololetí 2025.
| Země | Přidaná hodnota 2025 (mld. EUR) | Podíl na celkové HPH | Zaměstnanost 2025 (tis.) | Přidaná hodnota na pracovníka (tis. EUR) | Využití AI, zpracovatelský průmysl, 2025 | Náklady práce 2025 (EUR/hod.) | Změna nákladů práce 2023→25 | Elektřina 2025-S2 (EUR/kWh) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Polsko | 132,9 | 16,3 % | 3 362,5 | 39,5 | 7,7 % | 17,1 | +29,5 % | 0,214 |
| Česko | 66,0 | 20,8 % | 1 325,7 | 49,8 | 16,7 % | 20,2 | +9,8 % | 0,198 |
| Rumunsko | 44,9 | 13,1 % | 1 399,8 | 32,1 | 3,2 % | 12,0 | +25,0 % | 0,207 |
| Maďarsko | 33,1 | 17,7 % | 856,2 | 38,7 | 7,8 % | 15,6 | +13,9 % | 0,234 |
| Slovensko | 22,1 | 18,1 % | 496,5 | 44,6 | 15,8 % | 19,3 | +13,5 % | 0,219 |
| Slovinsko | 13,3 | 21,1 % | 218,3 | 61,0 | 22,7 % | 29,8 | +14,6 % | 0,173 |
| Bulharsko | 12,8 | 12,7 % | 553,2 | 23,2 | 5,3 % | 10,2 | +27,5 % | 0,163 |
| EU-27 | 2 668,8 | 15,8 % | 29 901,6 | 89,3 | 17,3 % | 35,0 | +9,0 % | 0,192 |
| Německo | 797,2 | 19,4 % | n/z | 109,8 | 24,4 % | 49,5 | +6,7 % | 0,237 |
Zdroje: Eurostat nama_10_a10 (B1G, CP_MEUR), nama_10_a10_e (EMP_DC), isoc_eb_ain2 (E_AI_TANY, 10 a více zaměstnanců), lc_lci_lev (D1_D4_MD5), nrg_pc_205 (MWH2000-19999, bez DPH). Přidaná hodnota na pracovníka je náš výpočet. n/z = zaměstnanost v německém zpracovatelském průmyslu nebyla pro toto vydání získána; údaj na pracovníka za Německo pochází ze stejného výpočtu v našich podkladech.
| Země | Produktivita na hodinu, celá ekonomika, 2025 (PPS, EU-27 = 100) | Míra neobsazených pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu, 2025 | Alespoň základní digitální intenzita, všechna odvětví, 2024 | Využití AI, všechna odvětví, 2025 |
|---|---|---|---|---|
| Polsko | 68,4 | 0,8 % | 70,0 % | 8,4 % |
| Česko | 79,6 | 1,9 % | 71,9 % | 17,6 % |
| Rumunsko | 75,6 | 0,5 % | 69,9 % | 5,2 % |
| Maďarsko | 70,4 | 1,8 % | 58,5 % | 10,4 % |
| Slovensko | 81,1 | 0,7 % | 64,2 % | 18,0 % |
| Slovinsko | 86,2 | 2,1 % | 68,5 % | 21,6 % |
| Bulharsko | 59,0 | 0,7 % | 50,9 % | 8,6 % |
| EU-27 | 100 | 1,5 % | 73,7 % | 20,0 % |
| Německo | 124,2 | 1,7 % | 80,5 % | 26,0 % |
Zdroje: Eurostat tesem160 (NLPR_HW), jvs_a_rate_r2 (NACE C), isoc_e_dii (DII v4, 10 a více zaměstnanců), isoc_eb_ai (E_AI_TANY, 10 a více zaměstnanců).
Náklady práce rostly v roce 2025 rychleji než produkce na pracovníka
Porovnejte meziroční změnu hodinových nákladů práce s meziroční změnou přidané hodnoty na pracovníka. Ve všech sedmi zemích rostly rychleji náklady. Největší rozdíly jsou v Bulharsku, Rumunsku a Polsku, kde přidaná hodnota na pracovníka stagnovala.
| Země | Hodinové náklady práce ve zpracovatelském průmyslu | Přidaná hodnota na pracovníka ve zpracovatelském průmyslu |
|---|---|---|
| Polsko | +10,3 % | +0,4 % |
| Česko | +8,0 % | +2,6 % |
| Rumunsko | +11,1 % | +0,6 % |
| Maďarsko | +6,8 % | +3,4 % |
| Slovensko | +6,6 % | +5,6 % |
| Slovinsko | +7,2 % | +4,2 % |
| Bulharsko | +13,3 % | −0,2 % |
| EU-27 | +3,6 % | +2,8 % |
Náš výpočet z Eurostat lc_lci_lev, nama_10_a10 a nama_10_a10_e. Obě míry mají různé jmenovatele (hodiny vs. osoby) a obě zahrnují kurzové vlivy, takže čtěte směr a velikost rozdílu, ne přesný údaj o jednotkových nákladech.
Produktivita celé ekonomiky na hodinu, měřená v paritě kupní síly, se zlepšila: v Rumunsku ze 72,6 na 75,6 a v Polsku ze 66,2 na 68,4 (EU-27 = 100, Eurostat tesem160). Konvergence je skutečná. Je ale pomalejší než růst mzdových nákladů.
Údaje o AI za rok 2025 čtěte opatrně
Ukazatel Eurostatu E_AI_TANY počítá podniky s 10 a více zaměstnanci, které používají alespoň jednu technologii AI. V šetření za rok 2025 Eurostat otázky na AI rozšířil. Míra ve zpracovatelském průmyslu EU-27 vzrostla za jediný rok z 10,6 % na 17,3 % a v Česku a na Slovensku se zhruba zdvojnásobila. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR to prezentovalo titulkem, že české firmy zdvojnásobily využití AI. Část je skutečné zavádění. Část je širší síť.
- Srovnávejte země v rámci stejného roku. Pořadí za rok 2025 je spolehlivé, protože všechny země vyplňovaly stejný dotazník.
- Změny 2024→2025 berte jako horní mez skutečného růstu, ne jako trend.
- Když mluvíte o továrnách, použijte řadu za zpracovatelský průmysl (isoc_eb_ain2, NACE C), ne řadu za všechna odvětví (isoc_eb_ai). V Maďarsku se obě liší o 2,6 bodu (7,8 % vs. 10,4 %).
- Ukazatel počítá firmy, ne případy použití. Závod, který v kanceláři používá nástroj na generování textu, se počítá stejně jako závod, který provozuje model nad daty ze strojů.
Co čísla znamenají pro závod
Nákladová výhoda se zmenšuje tam, kde byla největší. Hodinové náklady práce v polském zpracovatelském průmyslu dosáhly v roce 2025 17,1 EUR, víc než maďarských 15,6 EUR. Rumunsko (12,0 EUR) a Bulharsko (10,2 EUR) jsou stále nejlevnější, ale také rostly nejrychleji. Závod, který v roce 2022 získával zakázky díky nákladům práce, dnes kalkuluje z jiného základu.
Produkce na pracovníka nedrží krok. V roce 2025 vzrostly hodinové náklady práce v Polsku, Rumunsku a Bulharsku o 10–13 %, zatímco přidaná hodnota na pracovníka se pohybovala mezi −0,2 % a +0,6 %. Zdražení pro zákazníky může část rozdílu jednou uzavřít. Potom zbývá jako jediná páka uvnitř závodu více dobré produkce ze stejných hodin.
Mimo Česko, Slovensko a Slovinsko je využití AI nízké. V Rumunsku, Bulharsku, Polsku a Maďarsku používá jakoukoli technologii AI méně než jeden výrobce z dvanácti. Samo o sobě to není selhání. Většina metod AI ve výrobě potřebuje čistou historii stavů strojů, příčin zastavení a počtů kusů a mnoho závodů je zatím automaticky nezaznamenává.
Sběr dat je na prvním místě. Před jakýmkoli projektem AI musí závod vědět, kdy se každý úzkoprofilový stroj zastavil, na jak dlouho a proč. Začít se dá papírovým záznamem nebo tabulkou na jedné lince. K místnímu integrátorovi, modulu MES nebo specializovanému nástroji pro monitoring lze přejít, až se kategorie zastavení ustálí. TeepTrak, vydavatel tohoto webu, takový nástroj prodává; pořadí kroků je stejné, ať zvolíte cokoli.
Energie je druhá nákladová položka, kterou se vyplatí měřit. Středně velké závody v Maďarsku, na Slovensku, v Polsku, Rumunsku a Česku platily ve druhém pololetí 2025 za kWh víc než průměr EU-27. Spotřebu strojů naprázdno lze měřit ze stejných dat, která sbíráte o zastaveních.
Na první kroky existují veřejné peníze. Několik programů na digitalizaci ve střední a východní Evropě považuje software, senzory a implementaci za způsobilé výdaje; stav a podmínky se často mění a s daty je sledujeme na factoryoptimizationai.com/cee/.
Metodika
Všechny ukazatele pocházejí z Eurostatu a byly staženy v září 2026 přes jeho diseminační API. U každé tabulky jsou uvedeny kódy datových souborů, takže každý údaj lze ověřit v Eurostat Data Browser.
| Ukazatel | Datový soubor a filtr | Rok |
|---|---|---|
| Hrubá přidaná hodnota, zpracovatelský průmysl a celkem | nama_10_a10, B1G, CP_MEUR, NACE C a TOTAL | 2024–2025 |
| Zaměstnanost, zpracovatelský průmysl | nama_10_a10_e, EMP_DC, THS_PER, NACE C | 2024–2025 |
| Přidaná hodnota podle odvětví zpracovatelského průmyslu | nama_10_a64, B1G, CP_MEUR | 2023 |
| Počet podniků | sbs_ovw_act, ENT_NR, NACE C | 2023 |
| Využití AI, všechna odvětví / zpracovatelský průmysl | isoc_eb_ai / isoc_eb_ain2, E_AI_TANY, 10 a více zaměstnanců | 2024–2025 |
| Digitální intenzita | isoc_e_dii, DII v4, alespoň základní úroveň, 10 a více zaměstnanců | 2024 |
| Hodinové náklady práce | lc_lci_lev, D1_D4_MD5, EUR, NACE C | 2023–2025 |
| Míra neobsazených pracovních míst | jvs_a_rate_r2, NACE C, roční průměr | 2024–2025 |
| Produktivita na odpracovanou hodinu | tesem160, NLPR_HW, PPS, EU-27 = 100 | 2024–2025 |
| Cena elektřiny pro průmysl | nrg_pc_205, MWH2000-19999, bez DPH a nárokovatelných daní | 2025-S2 |
Eurostat Data Browser: ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/[kód datového souboru]/default/table
Přidaná hodnota na pracovníka je hrubá přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu v běžných cenách (nama_10_a10) dělená počtem zaměstnaných osob ve zpracovatelském průmyslu podle domácího konceptu (nama_10_a10_e) za stejný rok. Je nominální a v EUR. Není očištěná o cenové hladiny, takže nadhodnocuje rozdíl ve fyzické produktivitě mezi zeměmi s nízkými a vysokými cenami. Pro pohled očištěný o ceny použijte tesem160, který je na hodinu a ve standardech kupní síly, ale pokrývá celou ekonomiku.
Podíl na přidané hodnotě je hrubá přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu dělená celkovou hrubou přidanou hodnotou. Blíží se podílu na HDP, ale není s ním totožný; ten bývá o 1–2 body nižší, protože HDP zahrnuje čisté daně z produktů.
- Počty podniků. Česko (189 479) a Slovensko (89 803) evidují mnoho živnostníků jako podniky zpracovatelského průmyslu. Jako měřítko počtu továren jejich počty nejsou srovnatelné s Polskem nebo Maďarskem. Členění podle 10+ nebo 50+ zaměstnanců nebylo získáno.
- Směnné kurzy. Náklady práce a přidaná hodnota se zveřejňují v EUR. Kurzové pohyby mění údaje v EUR za Polsko, Česko, Rumunsko a Maďarsko bez jakékoli změny místních mezd nebo produkce. Do místních měn jsme nepřepočítávali.
- Zlom v šetření AI. Otázky na AI jsou v roce 2025 širší než v roce 2024; viz oddíl výše.
- Mezery v pokrytí. Hustota robotů za Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko a Rumunsko, regionální podíly zpracovatelského průmyslu a zaměstnanost v německém zpracovatelském průmyslu nebyly získány. Raději jsme je vynechali, než abychom je odhadovali.
- Vydavatel. Upozornění: manufacturingml.com vydává společnost TEEPTRAK SAS, která prodává software pro monitoring výroby a OEE. Data jsou data Eurostatu; naše vlastní výpočty jsou jako takové označeny.
Profily zemí
- Datová zpráva 2026: srovnání všech sedmi zemí
- Profil země: Polsko
- Profil země: Česko
- Profil země: Rumunsko
- Profil země: Maďarsko
- Profil země: Slovensko
- Profil země: Bulharsko
- Profil země: Slovinsko
- Datový balíček zpracovatelského průmyslu SVE 2026 (xlsx)
Všechny ukazatele z této stránky za 7 zemí, EU-27 a Německo, s kódy datových souborů Eurostatu a odkazy. Excel.
Podle zemí
- Poland: manufacturing productivity, cost and AI adoption in 2026 data
- Česko: produktivita, náklady a využití AI ve zpracovatelském průmyslu v datech za rok 2026
- Romania: manufacturing productivity, cost and AI adoption in 2026 data
- Hungary: manufacturing productivity, cost and AI adoption in 2026 data
- Slovakia: manufacturing productivity, cost and AI adoption in 2026 data
- Bulgaria: manufacturing productivity, cost and AI adoption in 2026 data
- Slovenia: manufacturing productivity, cost and AI adoption in 2026 data
Otázky
- Která země střední a východní Evropy má nejproduktivnější zpracovatelský průmysl?
- Slovinsko, podle obou zde použitých měřítek. Přidaná hodnota na pracovníka ve zpracovatelském průmyslu činila v roce 2025 61,0 tis. EUR, 68 % úrovně EU-27 (náš výpočet z Eurostat nama_10_a10 a nama_10_a10_e), a produktivita celé ekonomiky na hodinu dosáhla 86,2 oproti indexu EU-27 100 (Eurostat tesem160, 2025). Nejníže je Bulharsko s 23,2 tis. EUR a 59,0.
- Jak rychle rostou náklady práce ve zpracovatelském průmyslu ve střední a východní Evropě?
- V letech 2023–2025 vzrostly hodinové náklady práce ve zpracovatelském průmyslu v Polsku o 29,5 %, v Bulharsku o 27,5 % a v Rumunsku o 25,0 %, oproti 9,0 % v EU-27 (Eurostat lc_lci_lev). Česko (+9,8 %) bylo jako jediné ze sedmi blízko úrovni EU. Údaje jsou v EUR a zahrnují kurzové vlivy.
- Kolik výrobců ve střední a východní Evropě používá AI?
- V roce 2025 používalo alespoň jednu technologii AI 22,7 % výrobců s 10 a více zaměstnanci ve Slovinsku, 16,7 % v Česku, 15,8 % na Slovensku, 7,8 % v Maďarsku, 7,7 % v Polsku, 5,3 % v Bulharsku a 3,2 % v Rumunsku. Míra EU-27 byla 17,3 % (Eurostat isoc_eb_ain2). Šetření za rok 2025 kladlo širší otázky, takže meziroční nárůsty skutečný růst nadhodnocují.
- Proč je přidaná hodnota na pracovníka ve střední a východní Evropě o tolik nižší než v Německu?
- Zčásti proto, že je nižší produkce na hodinu, a zčásti proto, že jsou nižší ceny. Údaj je v nominálních EUR, takže nezohledňuje nižší cenové hladiny v regionu. V paritě kupní síly je rozdíl menší: produktivita celé ekonomiky na hodinu je v sedmi zemích 59,0–86,2 oproti 124,2 v Německu (EU-27 = 100, Eurostat tesem160, 2025).
- Mohu si stáhnout data, ze kterých zpráva vychází?
- Ano. Datový balíček zpracovatelského průmyslu SVE 2026 je soubor xlsx s jedním listem na ukazatel, všemi sedmi zeměmi plus EU-27 a Německem, kde jsou data k dispozici, kódy datových souborů, zdrojovými URL, výpočtem přidané hodnoty na pracovníka a listem s poznámkami a výhradami.
Zdroje
- Eurostat nama_10_a10 (2024–2025)
- Eurostat nama_10_a10_e (2024–2025)
- Eurostat nama_10_a64 (2023)
- Eurostat sbs_ovw_act (2023)
- Eurostat isoc_eb_ai (2024–2025)
- Eurostat isoc_eb_ain2 (2024–2025)
- Eurostat isoc_e_dii (2024)
- Eurostat lc_lci_lev (2023–2025)
- Eurostat jvs_a_rate_r2 (2024–2025)
- Eurostat tesem160 (2024–2025)
- Eurostat nrg_pc_205 (2025-S2)
- Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO): České firmy zdvojnásobily využití umělé inteligence (2025/26)
- AutoSAP přes Kurzy.cz: český automobilový průmysl v roce 2025 (2026)
- The Slovak Spectator: varování ZAP ke slovenskému automobilovému průmyslu (13. 1. 2026)
Vydává TEEPTRAK SAS, výrobce softwaru pro monitoring výroby a OEE, s pobočkou v Bukurešti (TEEPTRAK SRL). Zdroje údajů jsou uvedeny na každé stránce. Pravidla dotací se mění: než začnete rozpočtovat, ověřte si oficiální dokumentaci výzvy.